Jaký je současný stav veřejných prostranství v Karlových Varech?

15. 7. 2019

Nejen touto otázkou se zabýval workshop, který jsme uspořádali na konci června spolu s MCA atelierem. Ten nyní pracuje na analytické fázi zpracování dokumentu Strategie koncepčního přístupu k veřejným prostranstvím Karlových Varů. Odborného workshopu se zúčastnili zástupci odborů magistrátu, městských organizací a spolků, kteří mají ke kvalitě veřejných prostorů hodně co říci. Během MFF pak proběhla druhá diskusní akce, která řešila vztah veřejných prostorů a filmového festivalu.

Co se diskutovalo během workshopu?

Diskutovanými tématy byly např. vztah centra a okrajů města, dlouhodobá vize rozvoje, nebo množství dokumentů tzv. „do šuplíku“. Je zde patrná polarita města vnímaného z pozice místních rozpolceně jako centrum (lázeňské a správní) a okraje (jinak řečeno obytné čtvrti a přilehlé venkovské části). Toto rozdělení se neprojevuje jen v rozdílném způsobu užívání jednotlivých částí, ale také v kvalitě veřejných prostranství.

Hlavní obecné hodnoty

​

• kvalitní a rozsáhlé přírodní zázemí - v lázeňském centru reprezentované terapeutickou krajinou, lázeňskými lesy se sítí vycházkových tras s vyhlídkami, dále lázeňskými parky a prameny; mimo centrum volnočasovými areály např. Rolava nebo Meandr Ohře s potenciálem rozvoje rekreačního zázemí břehů řeky propojeného s lesoparky a volnou krajinou

• lázeňství – kulturní identita města, významná veřejná prostranství nadregionálního významu

• příjemné obytné čtvrti (sídliště a vilová čtvrť Drahovice, sídliště Tuhnice v blízkosti centra)

• několik zdařilých rekonstrukcí veřejných prostranství z poslední doby jako pozitivní příklad (Stará louka, okolí kostela sv. Urbana v Rybářích)

Hlavní obecné problémy

​

• celková zanedbanost veřejných prostranství (vizuální smog, reklama, robustní restaurační předzahrádky, nejednotný design a přemíra nekvalitního mobiliáře, problémy spojené s dopravou v klidu atd.) – absence koncepce a pravidel a jejich vymáhání

• nevyhovující podmínky pro cyklistickou a pěší dopravu, neprostupnost – prostorové i psychologické bariéry (pocitově velké vzdálenosti mezi jednotlivými částmi města a body zájmu, dopravní bariéry), což má dopad na preferenci individuální automobilové dopravy a související problémy s dopravní zátěží, lokální problémy s parkováním atd.

• krajina kolem řeky narušena infrastrukturními stavbami, rozsáhlými transformačními plochami 
  a neprostupnými areály

• nedostatek příležitostí pro rozvoj veřejného a komunitního života - chybí např. centrální karlovarské náměstí jako přirozené občanské centrum, nedostatek civilních prostor v lázeňském centru a přirozených míst pro setkávání v obytných částech

Hlavní obecné potenciály

​

• nevyužitá prostranství, nevyužité nebo zanedbané areály, prázdné domy – potenciál (lokálních) center veřejného a komunitního života (např. bývalý pivovar, Knollova vzorkovna, nám. Dr. Horákové, budova hotelu Thermal, bývalá vodárna, Císařské lázně a další)

• krajina – potenciál zelených propojení napříč městem

• řeka – břehy Ohře jako páteř města

​

​

Konkrétní hodnoty, problémy a potenciály

​

Historické centrum je monofunkční, nabídka vyžití se orientuje na lázeňské hosty a turisty. Nebydlí se zde a chybí každodenní provozy, které by v lázeňské zóně udržely běžný život. Potenciálem je vytváření míst, která jsou svým charakterem a programem blízká běžným obyvatelům města, kteří dnes centrum navštěvují jen výjimečně.

Velké téma je absence nábřeží a kontaktu s řekou - centrum se sice rozkládá podél Ohře, je od ní ale odříznuté dopravní tepnou, rozsáhlým transformačním územím a opuštěnými areály. Přírodní břeh slouží jen jako cyklostezka, světlou výjimkou je např. loděnice s hospodou jako vodácké zázemí a místní kulturní spot). Souvisejícím problémem je na opačném břehu odtržení místní části Rybáře od řeky oblastí rozmělněnou dopravním koridorem a solitérními stavbami a přerušení přirozené návaznosti Sokolovské ul. na Chebský most, potažmo na centrum města, třídu TGM.

Celá fotogalerie

Mezinárodní filmový festival vs. každodenní život místních obyvatel

​

Zajímalo nás, jak vztah MFF a veřejných prostranství vnímají místní obyvatelé a návštěvníci festivalu. Po diskusi jsme veřejnosti promítali dokumentární snímek Lidský rozměr / The Human Scale (2012)

​

Část obyvatel z města po dobu konání akce raději mizí, část vnímá MFF jako příliv čerstvě energie, má MFF ráda

a aktivně chodí na akce, na filmy. Z hlediska veřejného prostoru z úst místních zaznívá, že jde o „cirkus, který na omezenou dobu zavítá do města, rozloží svoje náčiní, na pár dní dá nahlédnout do jiného světa a pak to zase všechno sbalí a odjede pryč“. Místní tak rok co rok čekají, co kromě kulturního programu přiveze festival za novou atrakci.

Po skončení festivalu zůstává jen určitá pachuť, kdy se město pomalu vrací k běžnému životu. Nic trvale nepřetrvává.

Veřejný prostor je festivalem „ukrajován“

​

Co shodně vnímají návštěvníci i místní, je skutečnost, že se stále zmenšuje prostor, na kterém se festival odehrává. Vše se koncentruje kolem Thermalu a v centru lázeňské zóny. To má za následek přelidněnost, pocit vizuálního zahlcení i praktické kolizní situace v zúžených místech, kudy denně proudí davy lidí (i aut). Problematicky je vnímána také privatizace významných prostor pro soukromé uzavřené večírky (např. Mlýnská kolonáda).

Celá fotogalerie

Shrnutí hlavních témat (úkolů) k řešení:

• zahájit za město dialog s organizátory MFF

• promyslet možnosti de-koncentrace festivalového centra, odlehčení přehuštěným částem a zapojení odlehlejších lokalit

• pokusit se z pozice KAM o participaci na přípravě festivalového zázemí a vytvoření intervence s trvalejším přínosem pro místní a celoroční kvalitu veřejného prostoru s důrazem na podpoření již existujících hodnot

• využít potenciál festivalu pro nastavení jasných pravidel užívání veřejných prostranství ve smyslu pořádání společenských akcí, pravidel pro kulturní zábory

Výsledky workshopu "setkání akterů" jsou ke stažení ZDE:

Výsledky diskuse o MFF

jsou ke stažení ZDE: