Nejen touto otázkou se zabýval workshop, který jsme uspořádali na konci června spolu s MCA atelierem. Ten nyní pracuje na analytické fázi zpracování dokumentu Strategie koncepčního přístupu k veřejným prostranstvím Karlových Varů. Odborného workshopu se zúčastnili zástupci odborů magistrátu, městských organizací a spolků, kteří mají ke kvalitě veřejných prostorů hodně co říci. Během MFF pak proběhla druhá diskusní akce, která řešila vztah veřejných prostorů a filmového festivalu.
Co se diskutovalo během workshopu?
Diskutovanými tématy byly např. vztah centra a okrajů města, dlouhodobá vize rozvoje, nebo množství dokumentů tzv. „do šuplíku“. Je zde patrná polarita města vnímaného z pozice místních rozpolceně jako centrum (lázeňské a správní) a okraje (jinak řečeno obytné čtvrti a přilehlé venkovské části). Toto rozdělení se neprojevuje jen v rozdílném způsobu užívání jednotlivých částí, ale také v kvalitě veřejných prostranství.
- kvalitní a rozsáhlé přírodní zázemí – v lázeňském centru reprezentované terapeutickou krajinou, lázeňskými lesy se sítí vycházkových tras s vyhlídkami, dále lázeňskými parky a prameny; mimo centrum volnočasovými areály např. Rolava nebo Meandr Ohře s potenciálem rozvoje rekreačního zázemí břehů řeky propojeného s lesoparky a volnou krajinou
- lázeňství – kulturní identita města, významná veřejná prostranství nadregionálního významu
- příjemné obytné čtvrti (sídliště a vilová čtvrť Drahovice, sídliště Tuhnice v blízkosti centra)
- několik zdařilých rekonstrukcí veřejných prostranství z poslední doby jako pozitivní příklad (Stará louka, okolí kostela sv. Urbana v Rybářích)
- celková zanedbanost veřejných prostranství (vizuální smog, reklama, robustní restaurační předzahrádky, nejednotný design a přemíra nekvalitního mobiliáře, problémy spojené s dopravou v klidu atd.) – absence koncepce a pravidel a jejich vymáhání
- nevyhovující podmínky pro cyklistickou a pěší dopravu, neprostupnost – prostorové i psychologické bariéry (pocitově velké vzdálenosti mezi jednotlivými částmi města a body zájmu, dopravní bariéry), což má dopad na preferenci individuální automobilové dopravy a související problémy s dopravní zátěží, lokální problémy s parkováním atd.
- krajina kolem řeky narušena infrastrukturními stavbami, rozsáhlými transformačními plochami
a neprostupnými areály - nedostatek příležitostí pro rozvoj veřejného a komunitního života – chybí např. centrální karlovarské náměstí jako přirozené občanské centrum, nedostatek civilních prostor v lázeňském centru a přirozených míst pro setkávání v obytných částech
- nevyužitá prostranství, nevyužité nebo zanedbané areály, prázdné domy – potenciál (lokálních) center veřejného a komunitního života (např. bývalý pivovar, Knollova vzorkovna, nám. Dr. Horákové, budova hotelu Thermal, bývalá vodárna, Císařské lázně a další)
- krajina – potenciál zelených propojení napříč městem
- řeka – břehy Ohře jako páteř města
Konkrétní hodnoty, problémy a potenciály
Historické centrum je monofunkční, nabídka vyžití se orientuje na lázeňské hosty a turisty. Nebydlí se zde a chybí každodenní provozy, které by v lázeňské zóně udržely běžný život. Potenciálem je vytváření míst, která jsou svým charakterem a programem blízká běžným obyvatelům města, kteří dnes centrum navštěvují jen výjimečně. Velké téma je absence nábřeží a kontaktu s řekou – centrum se sice rozkládá podél Ohře, je od ní ale odříznuté dopravní tepnou, rozsáhlým transformačním územím a opuštěnými areály. Přírodní břeh slouží jen jako cyklostezka, světlou výjimkou je např. loděnice s hospodou jako vodácké zázemí a místní kulturní spot). Souvisejícím problémem je na opačném břehu odtržení místní části Rybáře od řeky oblastí rozmělněnou dopravním koridorem a solitérními stavbami a přerušení přirozené návaznosti Sokolovské ul. na Chebský most, potažmo na centrum města, třídu TGM.
